Proč zrovna koleno?
Pokud vás postihne běžecké zranění, půjde s největší pravděpodobností o kolenní kloub. Potíže v této oblasti potvrzuje přes 30% zraněných běžců. Zajímavé ale je, že obvykle prvotní příčina problému neleží v koleni samotném. Často se sem totiž řetězí obtíže z jiných partií našeho těla. Například pokud nebudeme kvalitně používat naši plosku nohy a kotník k tomu, abychom tlumili nárazy při došlapu, budeme mít vyšší riziko výskytu bolesti kolen po dlouhém běhu. Pokud budeme mít bolesti zad či vadné držení těla, může docházet k neadekvátnímu zatěžování kolene a pak k následným obtížím. Proto, i když se to zdá paradoxní, nemusíme vždy při léčbě kolenního kloubu pracovat přímo s tímto kloubem, ale naopak s jinými částmi našeho těla a účinek terapie se pak přesto dostaví.
Co je to ITB syndrom?
Syndrom iliotibiálního traktu je způsoben nadměrným třením tohoto vazivového pruhu o kostěný výstupek na holenní kosti. Po čase zde může dojít ke sterilnímu zánětu, který je zdrojem bolesti. Proč k tomuto jevu dochází? Příčinnou bývá zvýšené napětí iliotibiálního traktu nebo svalu (napínače povázky stehenní), který se do něj upíná.
K tomuto zvýšenému svalovému napětí dochází, pokud je náš pohybový aparát v nerovnováze. Na vině může být např. rozdílná délka končetin. Obvykle jde o běžce, kteří mají potíže v oblasti kyčelního kloubu a se stabilizací pánve. Špatná stabilizace pánve se může navenek projevovat abnormálním běžeckým stylem. U běžce může docházet např. k výraznému poklesu pánve v rovině vertikální nebo ke zvýšené vnitřní rotaci v kyčelním kloubu. Všechny tyto odchylky pak mohou zvyšovat šanci na vznik overuse injury (viz začarovaný kruh běžeckých zranění).
Jak to mám řešit?
To, že mám zvýšené napětí zmiňovaných tkání, nemusí nutně znamenat, že se u mě již rozvinul zánět. V napínači povázky stehenní, může být např. jen trigger point (viz začarovaný kruh běžeckých zranění), který způsobuje bolest a vyšší napětí fascie. Napětí celé oblasti zevního stehna (od kyčelního kloubu až ke kolenu) můžeme snížit např. masáží, strečinkem nebo kinesiotapem. Pokud se potíže stále vracejí, bylo by na místě diagnostikovat, proč k tomuto jevu dochází a na základě toho stanovit kompenzační cvičení.
Odkládat léčbu nevyplácí!
Pokud patříte mezi běžce, kteří se s tímto jevem potýkají, jste v nebezpečí, že se u vás může rozvinout zánět. Pokud při obvyklých tréninkových dávkách pociťujete výše zmiňovaný dyskomfort, který vždy nějak sám odezní (popřípadě po volnu či masáži), znamená to, že jde o vaše slabé místo. Pokud dojde k nějakému extrémnímu zatížení, hrozí, že tento svůj handicap již nezvládnete zkompenzovat a vytvoří se u vás ITB syndrom.
Příkladem by mohl být běžec, který má výše popisované symptomy během standardního tréninku. Rozhodne se běžet horský běh či ultramaraton. Po závodě je úpon iliotibiálního traktu bolestivý na dotek, má vyšší teplotu, bolest je i při chůzi. V tomto případě jde nejspíš o zánětlivou reakci. Vhodné je dopřát si klid, použít tajping, manuálně uvolňovat přilehlé tkáně, nebát se na několik dní použít nesteroidní antiflogistika (brufen, ibalgin). Místo je možné i ledovat. Po několika dnech je dobré začít kompenzačně cvičit či provádět pohybovou aktivitu, o které víme, že nebude vyvolávat naši bolest. S během začněte, až když odezní bolest např. při chůzi.
Pokud tento fenomén nebudete léčit a s bolestí se budete pokoušet běhat, pak si dávat volno a zase bezvýsledně běhat s bolestí, hrozí, že zánět se dostane do chronické fáze.
Pokud váš problém přetrvává např. již několik měsíců a máte pocit, že cvičení ani změna např. techniky běhu nepomáhá, je vhodné navštívit lékaře a zvážit např. aplikaci kortikoidů. I přesto je ale důležité cvičit, kortikoidy sice pomohou odstranit zánět, ale ne příčinu, která ho vyvolala.